Noční můra

5. července 2016 v 12:37 |  Povídky

Noční můra

"Začalo to ráno. Vzbudila jsem se u babičky a první co jsem viděla byla bouřka, která venku zuřila. Oblékla jsem se a šla do kuchyně, kde však nikdo nebyl. Už to mi bylo divné, protože babička je vždycky vzhůru už od šesti a bylo skoro sedm. Dál jsem to ale neřešila, třeba šla nakoupit. Nasnídala jsem se. Bylo skoro čtvrt na osm a tak jsem si vzala tašku a vyrazila do školy. Když jsem vzala za kliku, bylo zamčeno. Chtěla jsem se natáhnout na věšák pro klíče, jenže tam nic nebylo. Najednou, jakoby se propadla podlaha. "Vuá!" zakřičela jsem a připravovala se na tvrdý dopad, který však nepřišel. Pomalu a vystrašeně jsem otevřela oči, tedy nejprve jen jedno a podívala se dolů. Byla to jedna velká tmavá díra a po jejích stranách vysely louče. Neviděla jsem na konec. Otevřela jsem i druhé oko a lépe si okolí prohlédla. Vypadalo to jako nějaký tunel. Připadalo mi jakobych padala do studny. Po zdech byla nakreslena čísla, která se stále změnšovala. "2000,1900,1800" Četla jsem tiše čísla. Natáhla jsem ruku k nejbližší zdi a jednu louči sebrala. Hodila jsem jí dolů, ale stejně jako já i ona jen a jen padala. Nemám tušení jak dlouho jsem padala, ale nějaká ta chvilka to byla. Všimla jsem si, že číslo na zdi už bylo skoro na nule a světlo louče najednou zhaslo. Dopadla na zem. Za pár vteřin jsem uviděla dno a začala panikařit. Jestli dopadnu na zem v nejlepším případě si jen něco zlomím. Pak mě ale uklidnilo, že na dne ležela stará šedivá a dokonce i děravá matrace. Musím říct, že to nebylo zrovna hladké přistání, ale lepší než kdybych dopadla rovnou na tvrdou zem. Slezla jsem z matrace a vyhoupla se do stoje. Na jedné ze zdí byl otvor. Prošla jsem ním a dýchlo na mě teplo. Mohlo tu být tak okolo 20 stupňů. Byla jsem někde u silnice a na jejím kraji stála cedule. Došla jsem k ní a přečetla si šeptem nápis. "Austrálie". To jsem se propadla na druhou stranu světa? No, už to tak vypadá. Asi tak sto metrů od silnice poskakovali klokani. No a potom jsem už jen slyšela troubení a když jsem se otočila viděla jsem dvě jasná bílá světla." Dopověděla jsem Terce svůj sen. Koukala na mě jako na cvoka a já se jí ani moc nedivím. Byl to vážně divný sen. "Takže tě prostě srazilo auto jo?" Zeptala se s povytáhnutým obočím. "No, nebo autobus. Já neměla moc času si tu věc prohlížet, ale jo srazilo" Odpověděla jsem a abych větě dodala důraz ještě jsem dvakrát přikývla. Rozešly jsme se do školy a najednou jakoby se pod námi propadla zem a my padaly dolů....zase......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 5. července 2016 v 12:53 | Reagovat

Krásné záhlaví taky miluju víc knihy než lidi :D

2 Niall´s girl Niall´s girl | E-mail | Web | 5. července 2016 v 15:28 | Reagovat

Děkuji:) vyřídím pochvalu kamarádce co to vytvářela:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama